logo Facebook
i slova jsou činy

Rada Českého rozhlasu zvýšení rozhlasového poplatku podporuje

08. října 2018 05:00 / autor: Jan Mrzena

Rada Českého rozhlasu schválila v srpnu „Dlouhodobý plán programového, technického a ekonomického rozvoje ČRo v letech 2019 – 2022“. Plán jí předložil a prezentoval generální ředitel René Zavoral. Rada tak naplnila jednu ze svých zákonných kompetencí. Dlouhodobé plány dlouhodobě Českému rozhlasu scházely. V příloze k zápisu ze své srpnové schůze zveřejnila rada na webu prezentaci s názvem „Plán programového, technického a ekonomického rozvoje Českého rozhlasu 2019 – 2022“. Prezentace zde https://media.rozhlas.cz/_binary/04015518.pdf

Rada však podle všeho nezveřejnila vlastní materiál, který schválila. Proto jsme položili radním několik otázek. Odpovídal místopředseda rady a její tiskový mluvčí Miroslav Dittrich.

Dostala rada ke schvalování konkrétní písemný podklad, nebo schválila dlouhodobý plán na základě zveřejněné prezentace?

Generální ředitel ČRo René Zavoral předložil Radě ČRo v předstihu před srpnovou veřejnou schůzí Rady ČRo detailní materiál „Plán programového, technického a ekonomického rozvoje ČRo v období 2019 – 2022“. Radní si jej prostudovali a následně na veřejné schůzi rady 29. 8. 2018 po obšírné prezentaci generálního ředitele jej na téže veřejné schůzi schválili.

Jak má v praxi realizovat, podle Rady, stanice ČRo Vltava tezi, „stát se ambasadorem kultury a umění, nejen nosičem zpráv o kulturním dění, ale jejich tvůrcem v partnerských a vlastních projektech“? Kolik peněz bude mít stanice na vlastní kulturní a umělecké projekty? Proč se zvyšuje poměr mluveného slova na stanici ČRo Vltava současně s rozšiřováním samostatné stanice mluveného slova ČRo Plus?

ČRo Vltava by měla být nejenom „nositelem“ kulturního dění, ale i jeho hybatelem a platformou, která bude přinášet nové podněty a trendy.  Souvisí to i s další otázkou, zvyšováním podílu mluveného slova. Ano, podíl slova se zvýšil (byť jen mírně, cca o dvě až tři procenta), ale podle názoru Rady by to mělo být spíše umělecké slovo, než publicistika. Neboť prostor pro aktuální kulturní publicistiku či informace o kulturním dění je otevřen právě na stanici mluveného slova ČRo Plus.  Připomenu také, že 1. října uplynul rok Vltavy „v novém kabátě“ pod vedením šéfredaktora Petra Fišera. Rada bude čekat na aktuální čísla poslechovosti a jistě se na úspěšnost nového schématu této stanice a vyhodnocení toho prvního roku zaměří. Rozpočet stanice souvisí s každoročně plánovanými aktivitami či projekty. Rok od roku se tedy může lišit. V zásadě ale patří ČRo Vltava mezi nejnákladnější stanice v celém Českém rozhlase.

Z jaké analýzy vyplývá potřeba navýšit rozhlasový poplatek právě o 5,- Kč? (aktuální hodnota rozhlasového poplatku je ve srovnání s jeho hodnotou v roce, kdy byla stanovena jeho současná výše, podstatně nižší). … Existuje odhad, na kolik let takové navýšení poplatku vystačí zdroje pro zabezpečení stávajícího rozsahu poskytované veřejné služby Českým rozhlasem? Do jakých konkrétních projektů chce rozhlas zvýšené prostředky investovat?

Rozhlasový poplatek byl naposled navýšen v roce 2005 na současných 45,- Kč měsíčně. Od té doby vlivem inflace a dalších faktorů se jeho hodnota snížila. Podle analýzy, kterou si vypracoval Český rozhlas, dosahuje v současné době zhruba 35,- Kč. Přesto Český rozhlas drží svůj rozpočet jako vyrovnaný, což Rada ČRo velmi kvituje. Ekonomická situace ČRo, kterou Rada bedlivě sleduje, je stabilizovaná. Český rozhlas je schopen financovat veškeré služby, které poskytuje svým posluchačům. Pokud se ale tyto služby mají rozvíjet a zkvalitňovat, je potřeba rozpočet navýšit. ČRo deklaroval, že ideální navýšení by bylo o 10,- Kč, ale že rozvoj programu a vysílání by zabezpečila i částka 5,- Kč. Ta by neznamenala žádné výrazné finanční zatížení veřejnosti.  V případě navýšení rozhlasového poplatku by ČRo nasměroval tyto finance především do programu a vysílání či do rozvoje digitalizace.

Podle zákona zveřejňuje ze svého jednání Rada Českého rozhlasu zápis do tří dnů ode dne jednání. Současně zveřejňuje i schválení dokumenty. Jde o dokumenty popsané v paragrafu, který specifikuje působnost rady. Dlouhodobé plány strategického rozvoje rada schválila, ale nezveřejnila (zmíněná prezentace za strategický plán považovat nelze). Rada tak nenaplnila zákon.

Rada se ovšem hlásí k obsahu prezentace. A to je dobře. Bez hlubších analýz pléduje i pro zvýšení rozhlasového poplatku a generálního ředitele, v jeho snaze o přidání pětikoruny měsíčně, podporuje. Diskuse o poplatku je na začátku, vláda jej ve svém programovém prohlášení nemá. Napadá mě několik řečnických otázek - Má rozhlas šanci na zvýšení poplatku bez hlubší ekonomické analýzy? Je pětikoruna to správné a pro dalších dese let správné navýšení? Je správně nastaven systém financování Českého rozhlasu a nepotřebuje zákon hlubší změny? Nedojde v té souvislosti k hlubší revizi i rozsah veřejné služby, které má podle zákona (a Kodexu) Český rozhlas zabezpečit?  Tenký led, pravda. Ale peníze z poplatků, jejichž výše platí od roku 2005, nestačí. Diskuse o zvýšení poplatku je nevyhnutelná a tenký led je potřeba přebruslit. Je třeba nazout správné brusle.