logo Facebook
i slova jsou činy

Tomáš Martínek: Je ohroženo přinášení korektních a všestranných informací pro svobodné vytváření názoru

11. ledna 2019 05:00 / autor: Jan Mrzena

V úterý 8.ledna proběhla první letošní chůze podvýboru pro svobodu slova a média Poslanecké sněmovny. Podvýbor pozval k debatě o „Ochraně svobody slova“ Radu České tiskové kanceláře Podvýbory mají jednání uzavřené, ale poslanci akceptovali návrh Tomáše Martínka (Piráti), aby právě tato diskuse byla veřejná. Jak se nakonec řada účastníků pro Česká média vyjádřila, debata byla užitečná a prospěly jí i otevřené dveře.

Česká média se zajímala o názory členů podvýboru na jeho roční činnost i na aktuální debatu s Radou České tiskové kanceláře, ale i na jeho roční fungování. Dnes přinášíme pohled poslance Tomáše Martínka.  

Jak se daří naplňovat poslání podvýboru?

Nevím, jaké přesně má podvýbor poslání, nebyl jsem u nápadu na jeho vznik na petičním výboru. Za mne se domnívám, že zatím v Česku je dodržována svoboda slova v rámci platných zákonů.

Která zásadní témata, podle Vás, podvýbor řešil?

Podvýbor se na svých zasedáních zabíral tématy jako je GDPR, freemailové služby, smluvními podmínkami poskytovatelů služeb, Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám či debatou se členy Rady ČTK. Témata přináší na podvýbor primárně jeho předseda.

Jaké závěry jednání podvýboru mají potenciál, aby se promítly do budoucí legislativy?

Z řešených okruhů byla se zákonem spjata primárně debata ohledně GDPR. Předpokládám, že vládnoucí koalice včetně komunistů bude usilovat o určité změny v mediálních zákonech. Pokud by se měly nějaké změny dělat je nutné je projednávat transparentně a citlivě, aby nedošlo k ovlivnění médií ze strany politiků.

Je v České republice ohrožena svoboda slova? Jak si v současné době, podle Vás, stojí klasická (televize, rádia, tisk) média a jak nová on-line média při naplňování svého základního poslání – přinášet korektní a všestranné informace pro svobodné vytváření názoru obyvatel České republiky?

Každý občan České republiky má stále právo říkat a psát vše, co není v rozporu se zákonem. Konkrétně se jedná například o neoprávněné nakládání s osobními údaji, šíření poplašné zprávy, hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezení jejich práv a svobod, pomluvě, popírání genocidy, podněcování k trestnému činu apod. Každý si může založit svůj blog a tam šířit své názory. Seriózní novináři by měli více hledět na etických kodex, který vydává například Syndikát novinářů ČR, především s ohledem na ověřování a objektivitu publikovaných informací. Nemyslím, že by v tuto chvíli byla ohrožena svoboda slova, na druhou stranu je ohroženo přinášení korektních a všestranných informací pro svobodné vytváření názoru obyvatel ČR. Mediální prostor je omezený a většina velkých médií je vlastněna českými podnikateli, kteří mohou mít zájem na ovlivňování veřejného mínění. Ještě horší situace nastává, pokud médium vlastní politik, který se tak dostává navíc do zákonem definovaného střetu zájmů. Například premiér Andrej Babiš vlastní prostřednictvím svěřenského fondu a následně skrze společnost Agrofert mnoho významných periodik od MF Dnes přes Lidové noviny až po volnočasové magazíny. Stejně tak vlastní rádio či televizní stanici. Vládnoucí politici také mohou ovlivňovat komerční média prostřednictvím státních výdajů na propagaci různých projektů apod. Z tohoto hlediska tak bohužel divák nemusí získávat vyváženě objektivní informace.

Co konkrétně bylo předmětem debaty s členy Rady ČTK?

Na moji žádost byl podvýbor veřejně přístupný. Je to především z té obavy, aby se veřejnost mohla účastnit těchto citlivých diskuzí s nezávislými členy mediálních rad a aby neměla veřejnost pocit, že dochází k politickému ovlivňování veřejnoprávních médií. I z tohoto důvodu bych rád na příštích zasedání přijal usnesení podvýboru, že v případě bodů, na které budou zváni zástupci veřejnoprávních médií Českého rozhlasu, České televize a České tiskové kanceláře včetně jejich radních, budou jednání podvýboru veřejně přístupná. Hlavním bodem byla digitalizace archivu ČTK, na které měly být vyčleněny prostředky ve výši 15 mil. Kč. dle shody členů volebního výboru v rozpočtu na rok 2019. To bohužel nakonec vládní poslanci včetně KSČM neučinili. Jako Piráti chceme podpořit digitalizaci archivu ČTK, aby nedošlo k nenahraditelné ztrátě archivních materiálů i informací, které mohou dodat pouze pamětníci. Tyto marginální prostředky by se jistě mohly najít v rozpočtu na tento rok. Poslankyně Alena Gajdušková, která nepodpořila daný pozměňovací návrh v rámci hlasování o státním rozpočtu, se zavázala, že se o tom pokusí promluvit s ministrem kultury Antonínem Staňkem. Dále se diskutovali například možnosti sdílení zahraničních zpravodajů veřejnoprávních médií nebo problematika zpravodajství a publicistiky.

Zákon o ČTK je zastaralý, potřebuje, podle Vás novelu anebo je potřeba připravit přímo kompletní nové znění?

Nechtěl bych se podílet na zničení něčeho, co dobře funguje i bez státních nebo koncesionářských prostředků. Samozřejmě je možné případné navržené změny debatovat a vyhodnocovat. Teprve na základě podrobné rešerše lze udělat kvalifikované rozhodnutí ohledně legislativních změn.

Je systém financování ČTK funkční? Umožňuje plnit ČTK v současné době její poslání? Je funkční systém kontroly ČTK prostřednictvím rady, která má (oproti radám ČT a ČRo) velmi malé kompetence i rozpočet?

ČTK má v tuto chvíli kladné hospodaření a její práce minimálně na území České republiky je hodnocena velmi pozitivně. Ohledně možností Rady ČTK lze určitě vést diskuzi.

Vedle předsedy podvýboru Leo Luzara jeho členy jsou Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Alena Gajdůšková (ČSSD), Tomáš Martínek (Piráti), Vít Rakušan (STAN) a Lubomír Volný (SPD). V podvýboru může být až devět poslanců. O práci v něm neprojevily zájem ANO, ODS a TOP.