logo Facebook
i slova jsou činy

Daniel Herman: ODCHOD MINISTRA STAŇKA? PRVNÍ SPRÁVNÝ KROK, KTERÝ JSEM V DOBĚ JEHO MANDÁTU ZAVNÍMAL

19. května 2019 13:00 / autor: Jan Mrzena

Už měsíc sledujeme křečovitý konec ministra kultury Antonína Staňka. Stal se ukázkovým příkladem totálního nepochopení rezortu, ale i příkladem, kterak se člověk bez politického talentu může dostat do nejvyšších pater české politiky. Jak se na jeho práci dívá předchůdce, který ve funkci ministra kultury (jako první ministr od dob Pavla Dostála) vydržel celé volební období? „Už od začátku jeho mandátu se vzpomínalo na něco, co jsem také trochu zažil ve funkci, protože Antonín Staněk byl tehdy primátorem Olomouce a vím, že tam nebyly harmonické vztahy s památkáři a muzejníky,“ připomněl Daniel Herman. „Řešili jsme tam některé projekty a vnímal jsem určité zájmy developerské a tak dále…takže jsem si říkal – no, to možná bude nějaká časovaná mina. Ono se ukázalo, bohužel, že když nastoupil do funkce, že si začal vyřizovat tyto své historické účty. A to není dobře.“

„Velmi krátce poté, co se stal ministrem, tak bez výběrového řízení (na které se teď tolik odvolává v jiných souvislostech) prodloužil mandát generálnímu řediteli Národního divadla, a to ještě rok před vypršením jeho stávajícího mandátu. To je velmi nesystémové. Potom podporoval různé prorežimní umělce – pana Sýse například, dále byl třeba na křtu knihy komunistického poslance pana Grebeníčka o problematice církví. To mi přijde asi tak vhodné, jak kdyby byl na křtu knihu nějakého esesmana o problematice holokaustu,“ nešetřil kritikou Daniel Herman na adresu končícího ministra kultury Staňka. „Ještě bych i chápal, že má takový názor…ale ve chvíli kdy se vzedmula vlna kritiky, tak pan ministra říkal – no já jsem šel jenom okolo, tak jsem tam zašel na předvánoční večírek. To není chlapský přístup.“

Antonín Staněk se ke svému konci na ministerstvu vyjádřil v rozhovoru pro MF Dnes. Řekl, že rezignuje, protože o to byl předsedou Hamáčkem požádán. Jako svůj úspěch označil například, že se mu povedlo zvýšit platy zaměstnanců v kultuře nebo práce na tom, aby mohla být Bertramka uznána kulturní památkou. Za svými kroky a činy si prý stojí. Jako svou chybu vnímá akorát nedostatek komunikace „To, že jsou některé významné objekty prohlášeny národními kulturními památkami, to je samozřejmě v pořádku. Za tím je obrovská práce zejména Národního památkového ústavu, což je vlajková loď rezortu. Ministr, ten to vlastně jen přetlumočí na vládě,“ vysvětlil Daniel Herman. „Růst platů je také v pořádku. To je prostě trend ve státní správě. Ani tento rezort, který je bohužel dlouhodobě podfinancovaný, není výjimkou. To je určitě správné. Ale nevím, do jaké míry je to věcí stávajícího pana ministra, nebo spíše rozvahy celé vlády, potažmo ministryně financí, do toho nevidím. Každopádně, to jsou pozitivní věci.“

Antonín Staněk také v rozhovoru pro MF Dnes řekl: „Jenom se bojím, že bohužel nevyhrála pravda, spravedlnost a pravidlo, že veřejné prostředky a instituce nejsou jakýmsi tunelem a zdrojem obohacování se. Je to škoda, protože si myslím, že jsme měli nastavená pravidla, která mohla kultuře pomoci, aby nebyla černou dírou na peníze... Ukazuje se, že jsou tady nedotknutelní, kteří mohou hrát podle jiných pravidel než obyčejní lidé, kteří chodí každý den do zaměstnání, a nemají možnosti si sami sobě podepisovat žádné autorské smlouvy.“ „Já v tom cítím podtón apelu na levicově smýšlející část populace, že je tady nějaká skupina nějakých elitářů, a pak jsme tady my, prostý lid. To se mi nelíbí, to je hodně nefér,“ komentoval Daniel Herman a dodal, „Kultura nebyla, alespoň v době, kdy já jsem do toho měl vhled, žádnou černou dírou.“

Mohl sám se svým zaměstnancem Jiří Fajt uzavřít smlouvu, podle které sobě vyplatil z rozpočtu Národní galerie odměnu 1, 2 milionu korun? Jak je to v jiných organizacích zřizovaných ministerstvem kultury? Měli by být ředitelé těchto institucí vybírání (i při obhajobě mandátu) na základě výběrového řízení? Co dělat, když je rezort kultury najednou zase plný petic a otevřených dopisů?

Ministerstvo kultury má kompetence i v oblasti médií. Jak se dívá Daniel Herman na situaci okolo zaparkovaných výročních zpráv České televize v Poslanecké sněmovně? Jaký má názor na obsazování mediálních rad? Má, podle Hermana, jeho bývalá vládní kolegyně Michaela Marksová Tominová předpoklady být platnou členkou Rady České tiskové kanceláře? K čemu v dnešní době potřebujeme média veřejné sužby?

Celý rozhovor Jana Mrzeny s bývalým ministrem kultury Danielem Hermanem bude publikován na Českých médiích již zítra odpoledne!