logo Facebook
i slova jsou činy

Budoucnost rádia

02. října 2017 15:00 / autor: Zdeněk Duspiva

V současné době se rozhlasové vysílání ubírá více technologickými směry. Stejně jako v případě televizní digitalizace, ani zde není a asi ani nebude jasný vítěz (a zatím ani jasný poražený). Realitou je, že provozovatelé vysílání se nemohou upínat na jednu dosavadní starou technologii, ale jsou do značné míry nuceni nabízet své služby a vlastní obsah více cestami a distribučními technologiemi.  Provozovatelé vynakládají značné prostředky na vysílání prostřednictvím různých technologických platforem, ale i tak zasahují jen stejné resp. postupně se tenčící rozhlasové publikum…

Rozhlasová digitalizace je složitý problém a všude k procesu přistupují jinak, i úměrně místním tradicím, podmínkám i možnostem. Neexistuje společný ideální postup, nejsou identické vstupní podmínky a není jednoznačně ideální cílové řešení… Ale je to nezbytný proces, při vědomí technologického vývoje a tlaku konkurenčních platforem i vývoje médií i jejich konzumentů.

Digitalizace rádia běží dál a podle všeho zdárně v Norsku, když v jiných zemích se aktuálně formulují zásady dalšího postupu s využitím všech dosavadních zkušeností. Stěžejní otázkou je ekonomická rentabilita a složité rozhodování o volbě těch nejvhodnějších technologií - s cílem udržet své posluchače v tak divoce se vyvíjejícím segmentu. EBU připravila aktuální podobu srovnání technických i finančních parametrů nejperspektivnějších platforem.

Jednou z prvních odborných studií k této otázce z roku 2014, která navazovala na Technický report č.7 evropské vysílací unie (EBU) nebo na tzv. Bílou knihu (švédský operátor Teracom), byl výzkum provedený Prof Dr. Guntherem Friedlem (TUM School of Management) pro Bayerische Landeszentrale für neue Medien (BLM) a Bayerischer Rundfunks (BR). Tehdy byl popsán provoz rádia šířeného výhradně prostřednictvím sítí LTE jako 40 krát dražší než vysílání v DAB +".

Nová letní analýza EBU je založena na dostupných informacích o investičních nákladech spolu s výdaji na údržbu a další provoz. Samostatnou otázkou je provoz internetových rádií, a to nejen k problematice autorských práv.  Aktuální zjištění ukazují, že digitální rádio je ve srovnání s analogovým rozhlasem ekonomicky příznivé - a to i pro minoritní posluchačské skupiny i pro místní a regionální rozhlasové stanice.

Studie využila data z relevantních trhů tzn. Francie, Německa, Itálie, Španělska a Spojeného království k provozování rozhlasového vysílání v systémech v pásmu FM, v digitálním DABu a využití širokopásmového připojení. Analogové vysílání v pásmu FM se, přes všechny nesporné výhody, stala podle výsledků nejdražší distribuční platformou.  Distribuce rádia prostřednictvím širokopásmového připojení má proměnlivou cenu, která závisí na době poslechu. Podle expertů je to zatím stále relativně drahá technologie pro distribuci a není zatím schopna soutěžit s digitálním systémem DAB+.

Skutečné náklady na rozhlasové vysílání přes mobilní širokopásmové připojení jsou podle autorů (včele s Marcello Lombardo z EBU) sedmkrát vyšší než náklady na poslech prostřednictvím terestrického vysílání. Pokud by rozhlasové vysílání mělo být distribuováno pouze prostřednictvím broadbandu, náklady by i tak byly opět mnohem vyšší. Podobné údaje ukazuje například i jiná analýza. Do ekonomických porovnávání byly zahrnuty i náklady na straně posluchačů a dalších subjektů (vč. licenčních a distribučních poplatků, využívání datových služeb ad.).

Dříve nebo později bude nutné cesty rozhlasového obsahu k posluchačům redukovat a zvolit jen ty nejefektivnější a perspektivní. Je zřejmé, že problém nemá ani po technické a ekonomické stránce jednoduché a jednoznačné řešení a bez společného přístupu se dále neobejde…