Sněmovna opět výroční zprávy České televize neprojednala - proč nezměnit zákon?

13. května 2019 / Jan Mrzena

Poslanecká sněmovna do programu 28. schůze schválila na jejím začátku projednání čtyř výročních zpráv České televize. Ke zprávám se měla dostat poslední den této schůze. V pátek došlo k diskusi a hlasování o několika zásadních zákonech, které jsou dlouhou dobu velkými českými politickými tématy – například další rozšiřování povinnosti EET, vystavování e-neschopenek, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů… Sněmovna v pátek končí ve 14 hodin. Poslední hlasování včera ve dvě bylo procedurální-zazněl návrh na vyřazení neprojednaných bodů schváleného pořadu 28. schůze sněmovny. V jednacím sále zbylo 117 poslanců a poslankyň, z nichž 97 bylo pro vyřazení neprojednaných bodů. K projednání výročních zpráv České televize tak opět nedošlo. Po pravdě-poslanci měli na stole zásadnější věci. Není to poprvé, ani naposledy. Spíš bude ve sněmovně k řešení důležitější věci vždycky. A oprávněně. Jednání o zprávách je významné pouze tehdy, pokud se do politiky vloudí potřeba veřejnoprávní média kritizovat anebo měnit. Celý článek

Trollové škodí efektivně. Polovinu lajků nenávistného obsahu obstará zlomek uživatelů

11. května 2019 / - pes -

Falešné účty nejdřív postují spíše nepolitický obsah, aby pak později pod smluvenými hashtagy zaútočily na protivníkovu bublinu, popisuje jednu z forem trollích útoků Julia Ebnerová, která zkoumá extremismus na Institute for Strategic Dialogue (ISD) v Londýně. Tajně se vmísila mezi organizované trolly na internetu a zkoumala jejich strategie. Jsou jednoduché – a fatální. V rozhovoru popisuje, jak se trollové brání tomu, aby je sociální sítě zablokovaly, a jak dokážou vzbudit dojem početné internetové armády, ačkoli jde často jen o hrstku technicky zdatných jedinců. Zlom pro trolly představovala podle Ebnerové kampaň před zvolením Donalda Trumpa v roce 2016: „Předtím si trollové skutečně často ‚jen‘ hráli. Zvolení Trumpa se stalo bodem zvratu. Od té doby se trollové intenzivněji pokoušejí ovlivňovat názorové klima na sociálních sítích určitým směrem,“ říká.

---

Text Marlene Halserové uveřejňuje HlídacíPes.org ve spolupráci s JáDu, česko-německým online magazínem Goethe-Institutu Praha v rámci projektu #Klartexte

---

„Trollí fabriky“ či „továrny trollů“ – to připomíná nějakou fantasy hru nebo Pána prstenů. Co je to vůbec „troll“ na internetu? To je uživatel, který se prostřednictvím své komunikace na internetu úmyslně pokouší působit problémy. Jakýsi narušitel klidu, často na úkor jiných. Většinou chce vyvolávat konflikty a ovlivňovat mínění. V kampaních před prezidentskými volbami v USA v roce 2016 bylo možné pozorovat, že trollové stále více sledují politické cíle. Předtím si trollové skutečně často ‚jen‘ hráli. Zvolení Trumpa se stalo bodem zvratu. Od té doby se trollové intenzivněji pokoušejí ovlivňovat názorové klima na sociálních sítích určitým směrem. Reconquista Germanica, tedy největší trollí fabrika v Německu, a také mnohé další, především pravicově extremistické trollí komunity, které jsou v Evropě aktivní, to odkoukaly od amerických trollů během protrumpovské kampaně v letech 2015/2016. Teď používají toto know-how v příslušných zemích.

Někoho „sejmout“

Jak pracuje trollí „továrna“ Reconquista Germanica? Je to pravicově extremistická armáda trollů, která se pokouší ovlivňovat politický diskurz v Německu. K tomu cíleně spouští zastrašovací a dezinformační kampaně, aby na Facebooku a na Twitteru dosáhla co největšího efektu. Krátce před volbami do Spolkového sněmu v roce 2017 měla Reconquista Germanica 7000 členů, před jedním ze zablokování serveru v červnu 2018 to bylo přes 10 000 členů. Skupina je členěna přísně hierarchicky a podle vojenských hodností, které zčásti odkazují k národnímu socialismu. Ale to není jediná skupina, která existuje. #Infokrieg (Informační válka) je podstatně menší a patří k síti takzvaného Identitárního hnutí, pravicově extremistického uskupení, které se domnívá, že evropská identita je ohrožena muslimy a migranty. Členové obou skupin komunikují přes server chatovací aplikace Discord. Před volbami do Spolkového sněmu v roce 2017 jste chování obou těchto kontroverzních skupin analyzovala a vyhodnocovala. K tomuto účelu jste se na několik týdnů tajně vetřela do jejich sociálních sítí. Co jste zjistila? Nejpřekvapivějším výsledkem, který zároveň vzbuzuje největší obavy, pro mě bylo to, jak silně jsou akce těchto trollích armád koordinované a jak masivní efekt mají tyto akce na sociálních sítích. To jsem nečekala. Jaký efekt ty akce mají? To, co trollové plánují na tajných platformách, se skutečně odráží v mainstreamových kanálech. Dokáží „trendovat“ předem domluvené hashtagy nebo prostřednictvím nenávistných komentářů a zastrašujících postů cíleně zdiskreditovat určité politiky, novináře a aktivisty, takzvaně je „sejmout“, jak by to označili sami trollové. Na konci našeho vyhodnocování jsme dospěli k výsledku, že přes 50 procent lajků u nenávistných komentářů pochází od pouhých 5 procent uživatelů. To je bohužel velice efektivní, a proto dost děsivé. V podstatě je k tomu nutné vyřadit algoritmus sociálních sítí. Jak to funguje? Existují různé možnosti – podle toho, čeho chcete dosáhnout. Jednou z nich je manipulativní internetová kampaň aneb – jak by řekli trollové – „raid“, česky „útok“. „Útok“ – to zní hodně vojensky… Ano, jazyk trollů má jednak vojenský ráz, jednak se orientuje podle online her. „Raid“ představuje velký nájezd. Cílem je buď takzvaně trendovat vlastní hashtag, anebo hijackovat nějaký cizí hashtag, který je používán spíše levicovým táborem a který už je v trendech na Twitteru hodně vysoko. Aby se to podařilo, domluví si trollové ve svých skupinách přesný čas a zveřejní ve stejný okamžik velmi mnoho tweetů nebo postů pod stejným hashtagem.

Jen zákon nestačí

Není to nápadné, když je nenávist na síti šířena opakovaně z nemnoha stejných účtů? Trollové často používají falešné účty – ty byly zčásti budovány celé měsíce prostřednictvím tweetů a followerů. Vzniká dojem, jako by pod tímto hashtagem postovalo nebo tweetovalo velmi mnoho lidí, přestože se ve skutečnosti jedná jen o nevelký počet lidí, kteří jsou technicky zdatní. Někdy bývají i cíleně budovány účty, které se orientují na jiný, tedy spíše levicový tábor. Osoba, která účet provozuje, nejdříve postuje nebo tweetuje spíše nepolitický obsah, aby pak později mohla pod smluvenými hashtagy zaútočit také na protivníkovu bublinu. To se označuje jako „red pilling“. Je v tom odkaz na film „Matrix“? Přesně tak. Kdo spolkne červenou pilulku, ten bude moct spatřit skutečný svět. Kdo si vezme modrou pilulku, bude dál spát. „Red pilling” je eufemismus pro proces radikalizace, který chtějí trollové vyvolat u ostatních lidí. Jde jim také o rozdělení lidí do dvou táborů – vlastního a nepřátelského. Nikdo nesmí zůstat v politickém středu. Co proti tomu podnikají sociální sítě? V současné době už Facebook a Twitter často rozpoznají, že jeden uživatel používá současně příliš mnoho účtů nebo že je během krátké doby zveřejněno příliš mnoho tweetů. Takový účet pak bývá v podstatě nenápadně zablokován – v trollím žargonu se tomu říká, že „chytí shadow ban“. Proto se na fórech opakovaně objevují rady, aby uživatel po dvou až třech tweetech změnil účet – aby se tím vyhnul zablokování. V lednu 2018 začal v Německu v plném rozsahu platit tzv. Netzwerkdurchsetzungsgesetz (zkratka NetzDG) neboli zákon ke zlepšení prosazování práva na sociálních sítích, který sociální sítě zavazuje k důslednému odstraňování nenávistných projevů. Je to užitečné? Zákon ke zlepšení prosazování práva na sociálních sítích (NetzDG) odvádí pozornost od vlastní problematiky. Součástí řešení je samozřejmě i odstraňování jasných výzev k násilí, nebezpečného nebo trestně právně relevantního obsahu a jednoznačně nenávistných projevů, ale právě pojem „nenávistný projev“ (německy „Hassrede“) není bohužel příliš dobře definován. A je tedy na samotných sociálních sítích a jejich pracovnících, aby rozhodli o tom, co spadá pod tento pojem a co ne. Uplynulé měsíce ukázaly, že zmíněný zákon zčásti způsobuje zmatek a že na základě tohoto zákona byl nezřídka smazán i satirický obsah. Zákon ke zlepšení prosazování práva na sociálních sítích je politické řešení, které však nesmí vést k tomu, že se pohodlně uvelebíme v křesle a řekneme si: Tak, to byl teď náš přínos k potírání nenávisti a extremismu na internetu. To by bylo opravdu fatální. Tento text spadá pod licenci Creative Commons Uveďte původ - Neužívejte komerčně - Nezpracovávejte 3.0 Německo (CC BY-NC-ND 3.0). Celý článek

Potřebujeme tři malé mediální rady?

04. května 2019 / Jan Mrzena

Autorita malých mediálních rad není nijak valná. Je to dáno mnoha faktory. Zákon jim moc pravomocí nedává, dlouhá léta ve vnímání politických stran je funkce radního vnímána jako trafika, někdy nástroj, jak zahlušit nepohodlného generálního ředitele, nebo naopak podržet toho správného. Uvnitř média jsou radní převážně vnímání jako vetřelci, kteří o ničem moc nevědí, ale rozhodují o tom. Ovšem radní samotní o tom víc mluví, než rozhodují. Podobné je to i mezi lidmi s tím médiem spolupracujícími a mezi zainteresovaným okolím. Radní pak na schůzích často řeší věci, které jsou mimo jejich kompetenci, anebo z přetlaku přeceňování vlastní důležitosti ve funkci, publikují své „odborné“ názory a zahušťují už tak složitý prostor dalším kouřem. Mezi radními existují i výjimky, skutečné osobnosti, ale ty vlastně nemají šanci renomé zachránit. Problém je i v tom, že skrze radu si ventilují své problémy různé názorové a zájmové skupiny. Radní se nakonec nějak v rámci možností zachovají, ale tím většinou ty skupiny naštvou, než uspokojí. Celý článek

Světový den svobody tisku

03. května 2019 / Monitor

V pátek 3. května 2019 si jako každý rok připomeneme Světový den svobody tisku. Tradice Světového dne svobody tisku byla založena v roce 1991 Organizací spojených národů. Měl připomínat skutečnost, že na mnoha místech světa svoboda slova není zcela běžnou součástí života místních obyvatel. Naplňování Všeobecné deklarace lidských práv včetně svobody tisku a práva na šíření informací není samozřejmostí. Je proto potřeba o ni všude pečovat nebo ji dokonce bránit. Každoročně si také připomínáme ty novináře, kteří při plnění svého poslání zahynuli nebo jsou pro své názory vězněni. Celý článek

Výzva k poslancům a poslankyním Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

02. května 2019 / Monitor

Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu považuje působení veřejnoprávních médií a České tiskové kanceláře za klíčové pro demokratické fungování naší společnosti. Při příležitosti Světového dne svobody tisku, který se z rozhodnutí Organizace spojených národů slaví vždy 3. května, se obracíme na poslance a poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s touto výzvou týkající se voleb do mediálních rad, tedy do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady České televize, Rady Českého rozhlasu a Rady České tiskové kanceláře. Celý článek

K volbám do Rady ČTK

30. dubna 2019 / Pavel Foltán

Jak známo z obvyklých informačních zdrojů (stenografie z jednání pléna, anebo TV záznam z probíhající schůze), tak v pátek 26. dubna 2019 na jednání 28. schůze Poslanecké sněmovny předseda volební komise vyhlásil termín lhůty k podání návrhů nominací poslaneckých klubů na volbu dvou nových členů Rady České tiskové kanceláře, přičemž daný časový limit vyprší v pátek 10. května 2019 do 12:00 hodin, se zdůvodněním, aby pak Sněmovna měla možnost provést první kolo této volby už na schůzi, která je podle harmonogramu na 1. pololetí tohoto roku v plánu od 27. května do 9. června 2019, a zároveň s tím sdělil, že do Rady ČTK byla ve čtvrtek 26. dubna zvolena ex-ministryně tzv. „Sobotkovy“ vlády (tehdy od roku 2014 do roku 2017) a tehdejší místopředsedkyně ČSSD v Lidovém domě Michaela Marksová Tominová. A ta tedy v pátek 26. dubna 2019 byla dovolena do Rady ČTK, na místo stávajícího ex-poslance ČSSD a historika Vladimíra Cisára, (který je zároveň vedoucí malého muzea v Bystřici nad Pernštejnem), přičemž Vladimíru Cisárovi jeho mandát v Radě ČTK skončí dnem 7. května 2019 (podle předchozích informací z radního sekretariátu).  Celý článek

Mají peníze a chuť je utrácet. Přesto je reklamy cílené na generaci 50+ pořád jako šafránu

29. dubna 2019 / Monitor

Marketéři stále opomíjejí zákaznickou skupinu z generace 50+. Přitom je naprostá většina z nich přesvědčena, že si tito lidé z mnoha obchodních důvodů zaslouží výrazně větší pozornost. Ukázala to studie, kterou mezi marketéry významných firem působících na českém trhu realizovala komunikační agentura Ogilvy. Dnešní padesátníci a padesátnice patří k ekonomicky nejsilnějším skupinám a důvody, proč by si pěstící krém, rtěnku nebo prosecco měla kupovat jen třicátnice, když stejně dobře může chtít být hezká a veselá i její maminka, jednoduše neexistují. Celý článek

Prima: V DVB-T2 nebudeme vysílat zdarma v kvalitě HD

24. dubna 2019 / Monitor

Skupina Prima nikdy neplánovala na platformě DVB-T2 vysílat zdarma v kvalitě HD. Diváci tak v rámci pozemního vysílání DVB-T2 budou moci sledovat zdarma vysílání kanálů skupiny Prima ve kvalitě SD+. Nasmlouvané kapacity v DVB-T2 hodlá skupina Prima využít pro spuštění dalších kanálů, jako například CNN Prima News, nebo realizovat spuštění placené televize na této platformě prostřednictvím operátora, který dojedná podmínky napříč trhem a novou placenou televizní službu na trh uvede. Věříme, že placený model může dobře fungovat. Ukazují to zkušenosti z Rakouska (Simpli TV) nebo Německa (Freenet TV), a proto na tuto možnost chceme být připraveni. Zároveň plánujeme využívat kapacitu datového toku jednotlivých kanálů na zkvalitnění nabídky interaktivních služeb, jako je například HbbTV, nebo DVB titulků. Placené HD vysílání kanálů skupiny Prima bude dále realizováno pouze prostřednictvím smluvních satelitních, kabelových a IPTV operátorů. Celý článek

ASORKD: Staňkovo odvolání Jiřího Fajta vítáme!

21. dubna 2019 / Monitor

V záplavě mediálních reakcí na odvolání Jiřího Fajta z funkce generálního ředitele Národní galerie, které tento týden ohlásil ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), začal převládat dojem, že personální krok byl pouze účelovou hříčkou na přání prezidenta Miloše Zemana.  Trochu jiný pohled na osobnost Jiřího Fajta přinesla Asociace  pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví České republiky. Zde bez dalšího komentáře plné znění stanoviska asociace: "Památková asociace ASORKD vyjadřuje ve věci odvolání Jiřího Fajta z čela Národní galerie ministrovi kultury Antonínu Staňkovi svou plnou podporu. Již od roku 2015 památková asociace se znepokojením sledovala podivné jednání generálního ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, který například veřejně kritizoval záměr vybudovat v těsné blízkosti Anežského kláštera, ve kterém NG sídlí, brutální a necitlivý projekt tzv. Maršmelounu. Pro ČTK tehdy Fajt uvedl: „Stavbu nového bytového domu v ulici U Milosrdných v těsné blízkosti kláštera sv. Anežky, objektu užívaného jako sídlo sbírky středověkého a raně renesančního umění a významné národní kulturní památky, považuji za velmi nešťastnou." https://stavbaweb.dumabyt.cz/pamatkaska-asociace-zada-pezkoumani-povoleni-pro-marsmeloun-12611/clanek.html Z nepochopitelných důvodů však Fajt nevyužil možnosti ve správním řízení se proti stavbě odvolat, což ve svém důsledku znamenalo, že se stavbou vlastně Národní galerie souhlasí. „Byl to bezpočet jednání plné ujišťování, že takovou stavbu Národní galerie rezolutně odmítá a proti jejímu povolení se odvolá. Lhůta se však krátila a diskuse nekončila. Jiří Fajt se svým právníkem neustále inicioval další a další jednání, otevíral nová a nová teoretická rizika, která mohou z případného odvolání proti stavbě pro galerii plynout. Bylo zřejmé, že existuje vyšší zájem na tom, aby stavbě galerie nijak nebránila. Na další Fajtovy žádosti o jednání jsme již nereagovali. Jestli tam byl pokyn tehdejšího ministra Hermana, který developerům vycházel vstříc, se jen můžeme domýšlet“ uvedl viceprezident ASORKD Martin Kadrman. Odměny pro Fajta? Možná dorovnání platu na německou úroveň Podle našich zdrojů pocházejících přímo z Národní galerie údajně existovala dohoda mezi ministrem Danielem Hermanem (KDU-ČSL) a Jiřím Fajtem, že si Fajt bude různými smlouvami o dílo dorovnávat plat na německou úroveň. Fajt totiž do Národní galerie přišel z Lipské univerzity, ve které vedl Společenskovědní institut pro historii a kulturu středovýchodní Evropy. O tom, že může mít tato informace svůj reálný základ napovídají již medializované kauzy týkající se darů Komerční banky, kdy měla být údajně vyplacena částka 1,3 milionu Kč na vylepšení platu generální ředitele nebo právě aktuální kauza, kdy si Fajt na konci roku 2018 vyplatil nad rámec svého platu částku 1,1 milionu Kč. Podivujeme se nad pokusy zahraničních představitelů kulturních institucí vměšovat se do vnitřních záležitostí České republiky. To, že tak činí bez znalosti důvodů, které k tomuto rozhodnému kroku ministra kultury Antonína Staňka vedly, hovoří spíše o tom, že jejich motivy jsou spíše osobní povahy." Celý článek

Rada EU definitivně schválila směrnici o autorském právu

15. dubna 2019 / Monitor

Ministři zemědělství členských států Evropské unie dnes na jednání Rady pro zemědělství a rybolov schválili směrnici o autorském právu, která přenáší odpovědnost za uživateli nahraný obsah na provozovatele serverů. Česká vláda směrnici podpořila, přestože ji na hlasování pléna Evropského parlamentu podpořili pouze dva lidovečtí europoslanci z jednadvaceti českých zástupců. Celý článek