Jak jsem (ne)potkal Xavera

15. října 2019 / Ondřej Neumann

Lubomír Xaver Veselý tak toužil po setkání se mnou, že udělal vše proto, abychom se nesetkali. Celá jeho šaráda činěná za podpory vládnoucích politiků, jejich prodloužených rukou v mediálních radách, dezinformačních mediálních platforem a kupříkladu Jaromíra Soukupa má jen odvést pozornost od podstaty příběhu. Tím je snaha zkrotit Českou televizi a Český rozhlas. Lubomír Xaver Veselý je moderátor, novinář, spisovatel, příležitostný herec, youtuber a bývalý hudebník. Aspoň podle Wikipedie. Poté, co HlídacíPes.org koncem září analyzoval jeho rozhovor s premiérem Andrejem Babišem na vlnách Českého rozhlasu, pocítil prý touhu setkat se se mnou. Tak to alespoň tvrdil svým divákům na televizi XTV. Celý článek

K údajnému střetu zájmů generálního ředitele České televize Petra Dvořáka

10. října 2019 / Karolína Blinková

Česká televize neodvysílala žádný komerční spot nebo reklamu pro Leica Gallery o.p.s. v reklamních blocích ani spot či oznámení ve veřejném zájmu. Česká televize neodvysílala žádné obchodní sdělení pro Leica Gallery o.p.s. Na webových stránkách České televize, v rámci služby  i-Vysílání  České televize,  lze dohledat reportáže kulturní redakce zpravodajství České televize  k událostem kulturního významu  a akcím kulturního významu v Leica Gallery. O tom, zda bude redakce zpravodajství informovat o té které události kulturního významu, rozhoduje příslušný šéfredaktor, nikoliv generální ředitel České televize. Tento postup je v souladu s čl. 5 Kodexu České televize – zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, protože redakční nezávislost je základním pilířem fungování televize veřejné služby. Platí zde tudíž redakční autonomie a generální ředitel by mohl zasáhnout do obsahu konkrétní zprávy nebo rozhodnout o jejím zařazení do vysílání zpravodajství výjimečně, jen pokud by naléhavě hrozilo, že dojde k porušení zákona a to by ještě musel vydat takový pokyn šéfredaktorovi příslušné redakce písemně. Česká televize níže připojuje odkaz na reportáže za roky 2016-2019 umístěné v iVysílání České televize jakkoli se týkající činnosti Leica Gallery. Z obsahu těchto reportáží je zřejmé, že se vždy jedná o zpravodajskou informaci o nastávající kulturní akci v prostorách galerie a reportáž se nikdy nevěnuje obchodní činnosti galerie, ale naprosto majoritně portrétuje umělce nebo jejich díla. Z obsahu reportáží je rovněž seznatelné, že nikdy neobsahují výzvu k nákupu děl, nebo výzvu k podpoře činnosti galerie. Podobně jako kulturní redakce zpravodajství informuje o výstavách a akcích Leica Gallery, informuje o galeriích podobného zaměření. Níže uvádíme odkazy například na Galerii Václava Špály nebo Fait Gallery, jejichž výstavám se zpravodajství věnovalo. Podobných příspěvků a reportáží najdeme stovky. Jde o běžnou agendu zpravodajství v kulturní oblasti. Takovou činností Česká televize plní mj. úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání, jejímž účelem je zajistit veřejnosti zdroj informací o kulturních počinech, vytvářet prostor pro svobodu slova, myšlení a tvorby, v něm může vyrůstat demokracie.  Postup České televize je v souladu se zák. č. 483/1991 Sb., o České televizi a Kodexem České televize. K žádnému reklamnímu plnění ve zpravodajských a publicistických pořadech nedochází a není to ani právně možné. Petr Dvořák je ve správní radě Leica Gallery o.p.s., ale pro úplnost je třeba dodat, že je také členem správní rady Národního divadla, Českého vysokého učení technického nebo Cen Arnošta Lustiga. Informace o činnosti těchto institucí, ale i o jiných kulturních a vzdělávacích institucích zaznívají na programech České televize běžně, protože je tak vytvářen prostor pro sdělování rozmanitých prožitků vnímání světa, který diváky obklopuje. Je tedy seznatelné, že o střet zájmů nejde. Pro srovnání odkazujeme na zmínky o Galerii Václava Špály, Fait Gallery a Leica Gallery v programu ČT, včetně tématu, jehož se událost týkala. Zmínky o Galerii Václava Špály na obrazovce ČT, 1. 1. 2016 – 20. 8. 2019

1. 2. 2016        Události v kultuře: Reportáž o výstavě Jakuba Špaňhela.
2. 6. 2016      Události v kultuře:Reportáž o výstavě Karla Cudlína.
3. 9. 2016      Události v kultuře: Reportáž o výstavě Petra Nikla.
4. 3. 2017      Události v kultuře: Reportáž o výstavě Josefa Bolfa.
5. 4. 2017      Artmix:Reportáž o výstavě Josefa Bolfa.
6. 5. 2017        Události v kultuře:Reportáž o výstavě Jana Pištěka.
7. 7. 2017      Události v kultuře: Reportáž o výstavě Martina Velíška.
8. 10. 2017    Události v kultuře:Reportáž o výstavě Eriky Bornové.
9. 10. 2017    Kultura+:Reportáž o výstavě Michaela Rittsteina.
10. 11. 2017      Artmix:Reportáž o výstavě Michaela Rittsteina.
11. 6. 2018      Události v kultuře: Reportáž o výstavě Lubomíra Typlta.
12. 12. 2018    Události v kultuře: Reportáž o výstavě Adama Štěcha.
13. 2. 2019        Události v kultuře: Reportáž o výstavě Patricie Fexové. 

Zmínky o Fait Gallery na obrazovce ČT, 1. 1. 2016 – 20. 08. 2019 

17. 3. 2016      Události v regionech: Reportáž o Fait Gallery v novém prostoru.
18. 3. 2016      Události v regionech: Reportáž o znovuotevření Fait Gallery.
19. 12. 2016      Události v kultuře: Reportáž o výstavě tří slovenských výtvarníků.
20. 3. 2017        Události v kultuře: Reportáž o výstavě Milana Grygara.
21. 2. 2018      Události v kultuře: Reportáž o výstavě Jana Merty.
22. 5. 2018      Události v kultuře: Reportáž o výstavě Jana Nálevky.
23. 5. 2018      Události v regionech: Reportáž o výstavě Jana Nálevky.
24. 10. 2018    Události v regionech: Reportáž o výstavě Vladimíra Kokolii.
25. 3. 2019      Události v kultuře: Reportáž o výstavě průřezu výtvarnictví.
26. 3. 2019      Události v regionech: Reportáž o výstavě průřezu výtvarnictví.
27. 6. 2019        Události v kultuře: Reportáž o výstavě „Práce budoucnosti“. 

Zmínky o Leica Gallery na obrazovce ČT, 1. 1. 2016 – 16. 08. 2019 

27. 1. 2016      Události: Reportáž o výstavě fotografií Jima Marshalla.
28. 4. 2016      Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Alžběty Jungrové.
29. 6. 2016      Události, komentáře: Reportáž o výstavě fotografií Dany Kyndrové.
30. 9. 2016        Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Miloty Havránkové.
31. 11. 2016    Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Jaromíra Funkeho.
32. 5. 2017      Artmix: Reportáž o výstavě fotografií Jaroslava Prokopa.
33. 11. 2017    Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Ara Gülera.
34. 2. 2018        Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Marka Musila.
35. 7. 2018      Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Alexe Webba.
36. 8. 2018      Události: Reportáž o výstavě „Slibuji věrnost republice“.
37. 9. 2018      Z metropole: Reportáž o výstavě „Slibuji věrnost republice“.
38. 10. 2018    Artmix: Reportáž o výstavě „Slibuji věrnost republice“.
39. 11. 2018      Události v kultuře: Reportáž o výstavě „Israeli street moments“.
40. 2. 2019      Artmix: Reportáž o výstavě fotografií Stanislava Tůmy.
41. 3. 2019        Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Katy Sedlak.
42. 4. 2019      Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Miroslava Hucka.

  Celý článek

Z dat, čísel, analýz a dalších informací ve zprávách vyčtete, že Česká televize je v dobré kondici

09. října 2019 / Petr Dvořák

V poslanecké sněmovně nyní čekají na své projednání čtyři výroční zprávy České televize, další dvě se chystá projednávat Volební výbor. První z těchto zpráv, zprávu o činnosti za rok 2016, předkládala Rada ČT Poslanecké sněmovně již před dvěma a půl lety. A poté znovu, po volbách. Právě při rozpravě nad touto zprávou následně zaznívaly na plénu poslanecké sněmovny vůči České televizi výhrady, jež byly mnohdy nepřesné, neopodstatněné i falešné. Netýkaly se při tom pouze činnosti ČT, ale i jejího hospodaření. A jelikož Rada ČT ani Česká televize nemají možnost na tyto výhrady reagovat přímo na plénu, požádal jsem pana předsedu, zda by nám neposkytl v poslanecké sněmovně místo, rozumějte místnost, kde bychom mohli odpovídat na Vaše případné dotazy a upřesnit nejasnosti týkající se obsahu našich výročních zpráv. V důsledku tak byl uspořádán tento seminář (který je pro nás všechny svým formátem spíše nový a nezvyklý). Rádi bychom jej využili k tomu, abychom vám mohli poskytnout širší pohled na hospodaření a činnost ČT v letech 2016 a 2017. (I proto zde sedí finanční ředitel, ředitel výroby i šéfredaktor zpravodajství České televize, kteří mohou případně zasadit naši diskusi do detailnějšího pohledu.) SROVNÁNÍ Vážené poslankyně, vážení poslanci, z dat, čísel, analýz a dalších informací v těchto zprávách vyčtete, že Česká televize je v dobré kondici. Jistě víte, že hodnota koncesionářského poplatku je od roku 2008 nezměněná a že Česká televize přišla o příjmy z reklamy. Přesto toho dnes dokáže dělat daleko více a výrazně kvalitněji než před deseti lety. Při stejné výši poplatku dnes například:

• vyrábíme o 16 % hodin pořadů více než v roce 2008,
• vysíláme program na dvou nových kanálech,
• a snížili jsme náklady na výrobu 1 hodiny pořadů z 436 na 366 tisíc.

Kvalita vysílání České televize se přitom při vzrůstajícím objemu činností a klesajících nákladech nesnižuje, naopak roste. Dovolte mi to ilustrovat dalšími daty:

• Česká televize je nejsledovanějším vysílatelem na českém trhu,
• hodnocení divácké spokojenosti bylo loni nejvyšší za uplynulých pět let,
• programy ČT24 a ČT sport jsou nejsledovanějšími tematickými kanály veřejné služby v Evropě,
• Déčko dlouhodobě patří mezi tři nejlépe hodnocené evropské dětské programy,
• Události jsou nejdůvěryhodnější hlavní zpravodajskou relací v zemi
• a podle prestižního evropského srovnání, které realizovala University of Oxford spolu s Institutem Reuters, je důvěra ve zpravodajství České televize i v evropském srovnání nadprůměrná, podobná, jakou mají významné britské či německé zpravodajské kanály a vyšší než důvěra ve veřejnoprávní zpravodajství například ve Francii, Španělsku nebo Polsku či v Maďarsku (Digital News Report 2018, University of Oxford, Reuters Institute).

Česká televize dosahuje takových výsledků přes to, že její reálné příjmy klesají a ceny všech vstupů, na domácím i mezinárodním trhu, rostou.  HOSPODAŘENÍ Ve veřejných vyjádřeních politiků i přes to někdy zaznívá, že Česká televize hospodaří špatně, deficitně, a že je černou dírou, kde mizí veřejné peníze. Z jediného pohledu do výročních zpráv přitom zjistíte, že to není pravda. Hospodaření České televize deficitní není a Česká televize plně pokrývá běžné výdaje daného roku svými příjmy. Česká televize hospodaří pouze se svými vlastními prostředky, hospodaří bez dluhů, nemá žádné půjčky. Z vlastních zdrojů financuje navíc nejen výrobu a vysílání pořadů, ale i náročné mimořádné investice. Jsou to investice, které České televizi zajistí možnost vyrábět televizní a filmovou produkci i v dalších desetiletích. V letech 2012 až 2017 jsme s tímto cílem investovali 1,4 miliardy Kč, a to například do těchto mimořádných projektů:

• Byla postavena a technologií vybavena nová budova televizního studia Brno.
• Byla pořízena nová digitální technologie pro výrobu zpravodajství a sportu DNPSII.
• Byla provedena obnova studijních komplexů v Ostravě a obnova studijních komplexů v Praze.
• A je postupně obměňována základní infrastruktura, která mnohdy pochází ještě ze 70. let a je na hraně životnosti.

Česká televize využívá na financování těchto projektů své vlastní disponibilní prostředky. Jsou to prostředky za těmito účely záměrně nashromážděné. Česká televize je získala ve výjimečném období  let 2008 až 2011. Tedy v době, kdy se skokově zvýšil koncesionářský poplatek a zároveň měla televize ještě plné příjmy z reklamy. Ty, pro vaši představu, přinesly České televizi v roce 2008 například 740 milionů korun. V takto ekonomicky komfortní situaci nebyla nikdy předtím, ani potom. S těmito prostředky bylo od počátku počítáno na mimořádné investice. Předchozí vedení ČT navíc počítalo s tím, že budou zároveň rozpouštěny i do provozu.  Jejich stav měl tak podle Dlouhodobých plánů na roky 2011–2015, jež vypracoval předchozí management ČT, činit za předpokladu výstavby nového televizního studia v Brně a za současného omezení původní tvorby na konci roku 2015 1,4 miliardy korun. Nynější vedení ČT ale tyto plány významně zracionalizovalo. Rozhodlo, že tyto prostředky v běžném provozu rozpouštět nebude a že bude realizovat pouze zásadní investice. Na konci roku 2017 tak činil stav disponibilních prostředků 2,24 miliardy korun – tedy o 0,76 miliardy korun více, než předpokládaly Dlouhodobé plány předchozího vedení ČT pro rok 2015. ČT tedy využívá své volné prostředky k tomu, na co byly od počátku určeny. A to ještě ve velmi přísně vymezeném ranku investic. REZERVY I přes to jí však bývá vyčítáno, že netvoří rezervy. Česká televize ale rezervní fondy tvořit nesmí. Zákon o České televizi naopak stanoví, že získané finanční zdroje musí Česká televize používat k plnění cílů daných zákonem, tedy k tvorbě a vysílání televizních programů a poskytování multimediálních služeb. MKČR pak vyzvalo Českou televizi k tomu, aby výše volných finančních prostředků ČT nepřesahovala 10 % jejích ročních výdajů. Tyto prostředky mají být podle Ministerstva využívány výhradně pro účely jednorázových velkých výdajů, které jsou nezbytné pro plnění veřejné služby, jako jsou stěžejní technologické investice. Kumulování prostředků na bankovních účtech by navíc bylo nejen proti duchu zákona o České televizi, ale zároveň by bylo i ekonomicky neodpovědné. Získané a nepoužité finanční prostředky by byly vystaveny znehodnocení způsobenému inflací a riziku ztráty v případě významnější finanční krize s dopadem na celý finanční sektor. Televizní poplatky jsou určeny především na financování výroby původní české televizní a filmové tvorby. To se následně odráží v hodnotě fondu vyrobených televizních pořadů, kterých v letech 2012-2018 vyrobila Česká televize o 24 % více pořadů než v období mezi lety 2005-2011. V úplném závěru tohoto bodu bych už pouze rád vysvětlil pojem fond televizních poplatků. Bývá totiž někdy zaměňován právě za jakýsi rezervní fond. Fond televizních poplatků je ale pouze účetní termín, respektive účetní postup vytvořený Českou televizí v roce 2004, který slouží k oddělení příjmů ČT z komerční činnosti a příjmů z koncesionářských poplatků. Jde tedy o účetní operaci, posvěcenou Finanční správou i Ministerstvem financí, který je dodnes využíván. Děkuji Vám za pozornost. Jsem nyní spolu se svými kolegy připraven reagovat (v mezích daných mi zákonem) na Vaše dotazy týkající se hospodaření a činnosti ČT v letech 2016 a 2017. Úvodní slovo generálního ředitele na semináři „Hospodaření a činnost České televize“, který uspořádal v Poslanecké sněmovně předseda Radek Vondráček 8. října 2019. Celý článek

Cena Thálie za šíření divadelního umění v televizi - Ondřej Šrámek

08. října 2019 / Jan Mrzena

Nestává se často, že se člověk po celý profesní život v České televizi může věnovat i věnuje divadlu. A nejen jako redaktor, který informuje o premiérách, recenzích nebo průšvizích principálů. Čtyřicet let pracuje na přenosech divadelních představeních z celé republiky, ale má důrazné slovo i při nákupech takových pořadů ze zahraničních produkcí. Dnes kreativní producent, dříve redaktor i dramaturg Ondřej Šrámek. Divadlo patří hlavně do divadla nebo na místa, pro která bylo představení inscenováno. Jde především o přímý kontakt diváka a herce, zpěváka či tanečníka. Proto mnoho tvůrců divadelních nemá ráda, když se divadelní představení hraje v televizi. Studená obrazovka v obývacím pokoji přece nemůže vůbec atmosféru hlediště či performance pro diváka klimbajícího v křesle s deckou vína a trochou lahodného sýra na stolku vůbec přenést. Celý článek

ČRo stále „přispívá k právnímu vědomí obyvatel“ tím, že upozorňuje podnikatele, aby poslali čestné prohlášení

03. října 2019 / Jan Mrzena

Nápad zrušit rozhlasové a televizní poplatky se v poslední době opět dostal do argumentáře odpůrců veřejnoprávních médií. Český rozhlas nemotornou snahou o získání dalších plátců odpor k placení sám podněcuje. Výběr poplatků vždy vyvolával kontroverze, zákon je komplikovaný. Ovšem hloupé je, že si s jeho aplikací nevědí rady ani lidé, kteří mají výběr poplatků v Českém rozhlasu na starosti. Celý článek

Lubomír Zaorálek: Členské státy nemají zavádět obecnou povinnost sledování internetu

24. září 2019 / Monitor

Nedávno otevřeli při interpelacích Piráti opětovně diskusi v Poslanecké sněmovně o evropské směrnici o autorském právu. Zásadní souvislosti a vyjádření z této diskuse jsme publikovali. Piráti proti směrnici bojují od chvíle, kdy začala vznikat. Zde přinášíme kompletní odpověď ministra kultury Lubomíra Zaorálka: "Asi vás moc nenadchnu s tou odpovědí. Ale samozřejmě zkusím odpovědět. Vy vlastně po nás chcete, abychom se připojili k Polsku, k tomu podání k Soudnímu dvoru s žalobou proti Evropskému parlamentu, kde se navrhuje, aby se ta určitá ustanovení článku 17 příslušné směrnice o autorském právu učinila neplatnými. A vy víte, že jsme se jako Česká republika účastnili těch vyjednávání poměrně komplikovaných a že jsme měli možnost uplatnit svoje názory, i ostatní členské státy. Ten výsledek je jakýsi kompromis. A my jsme se na tom kompromisu podíleli, to je třeba říci. Takže teď není jednoduché, kdybychom se najednou měli stavět, že např. článek 17 chceme omezit nebo zneplatnit. Celý článek

Státní miliardy pro nezávislá média. Pouze zdánlivý paradox

23. září 2019 / Ondřej Neumann

Napadlo by vás podezírat ze závislosti na státu režiséra Václava Marhoula, který od Státního fondu kinematografie dostal na film Nabarvené ptáče přes 25 milionů korun, tedy sedminu jeho celkového rozpočtu? Pochybuji. Proč tedy nepoložit na stůl možnost státní podpory nezávislým médiím?! Má, nebo nemá stát podporovat nezávislá média? Pravicové duši to zní jako nejtemnější mesaliance, levicově založený člověk má pro podobné úvahy pochopení. Celý článek

Vy jste od médií? Proboha! Kde?

22. září 2019 / Pavel Foltán

Na nepopsaný ubrus od stolu štamgastů Na růžku tuhle kápla informace, že kdosi kdesi prý měl číst, že někde někdo někam prý měl napsat, že: „Když se zaváděly koncesionářské poplatky pro ČT a ČR, tak jsem byl jediný poslanec za ČSSD, který se proti tomu postavil. Důvodem bylo převedení zisku z reklam na soukromé televize a zbytečné finanční zatížení občanů. Nehledě na obsazení Rady, která není vůbec nezávislá a moc nedohlíží na objektivitu a vyváženost vysílání.“ Ač nejde o mě (já nikdy poslancem ČSSD nebyl), tak co prý já na to, coby ten člověk od médií. Takhle formulované výzvy mám rád. Mimoděk mi připomínají tu známou okřídlenou repliku z jedné forbíny moudrých klaunů Wericha a Horníčka, kdy v jedné pasáži o interwiev pro jakousi tiskovinu se pan Werich ptá: „Vy jste od novin?“ a pan Horníček zděšeně reaguje: „Proboha! Kde?“ (Ohlížeje si při tom oděv, kdeže to má potřísněné šosy od těch novin.) Velmi živá vzpomínka, na nesmrtelně přiléhavou scénku. Samá pravda. Celý článek

Vítejte v Dezimatrixu. Český projekt jde vědou proti falešným zprávám i informačním bublinám

19. září 2019 / Robert Břešťan

Informace není bod v prostoru, má nějaký začátek, směr a dá se měřit. „Mám teorii, že by to mohlo pomoc překlenout problém informačních bublin,“ vysvětluje Petr Ulrich, když představuje nový projekt globálního boje proti stále přesvědčivějším dezinformacím a deep fakes. Sám pracuje právě na teorii vektoru informace. Není však nutné zacházet do detailu, co to vlastně je, podstatné je jiné sdělení: že je to jen jeden střípek v mozaice toho, jak dezinformacím účinně vzdorovat. Celý článek

Vydavatelé podporují pozici České republiky k polské žalobě na autorskoprávní směrnici

18. září 2019 / Monitor

Polsko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu, která směřuje ke zrušení platnosti na jaře přijaté evropské směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Hlavním důvodem je paragraf 17, který se týká odpovědnosti platforem za bránění šíření nelegálního obsahu umisťovaného na nich uživateli bez ohledu na dodržování autorského práva. Celý článek