logo Facebook
i slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

Světový den svobody tisku 2018

03. května 2018 / Monitor
Na 3. květen připadá každoročně Světový den svobody tisku, který je příležitostí zdůraznit význam svobody tisku pro lidská práva, demokracii a pokrok. V rámci Světového dne svobody tisku vzpomínáme na všechny novináře, kteří zaplatili za svoji práci svým životem, nebo jsou za svoji činnosti vězněni. Jen v roce 2017 zahynulo ve světě při práci 82 novinářů z různých médií. I když se jedná ve srovnání s rokem 2016, kdy položilo život 120 novinářů, o mírné zlepšení situace, přesto zůstává toto číslo nadále alarmující a to i s ohledem na skutečnost, že od začátku roku 2018 si novinářská práce vyžádala dalších 21 obětí. Je třeba si uvědomit, že navíc většina násilných činů proti žurnalistům zůstává nepotrestána nebo nevyšetřena. Celý článek

Ruce pryč od FM /VKV! Hände weg von UKW! Hands off FM!

27. dubna 2018 / Zdeněk Duspiva
O tom, jak dál poběží rozhlasová digitalizace v Evropě, rozhodne, podobně jako v jiných věcech, i politika. Reálné a konkrétní řešení pak přinese efektivita a účinnost vlivových aktivit zástupců dotčených subjektů (nejen provozovatelů vysílání…) i na národní či panevropské politické reprezentace.  Ze všeho nejvíce bude pro všechny i nadále potřebná alespoň obecná shoda a také úspěšné příklady v pilotních projektech v některých „digitálně“ pokročilých zemích. Digitalizace rádia - evolučně nebo revolučně? Dosavadní praxe v některých evropských státech v procesu rozhlasové (a dříve televizní) digitalizace ukazuje v zásadě dva obecné přístupy – evoluční a revoluční. Volba revolučního přístupu ve změně dříve dominantního terestrického způsobu příjmu rozhlasových programů asi nebude převládat, neboť se jedná o odlišné podmínky od televizní digitalizace. V televizní branži byl navíc významným argumentem a motivem zájem o využití uvolněné kapacity kmitočtového spektra pro jiné lukrativní služby.  K úspěšnému provedení a dokončení hlavní fáze televizní digitalizace přispěly nejen negativní zkušenosti z nejdříve nastartovaných procesů, ale zejména pak pevné termíny, včetně data ukončení analogu („ASO“). Ve většině případů je nyní ale pravděpodobnější přístup evoluční – proces pomalejší a kvůli delšímu souběhu i riskantnější, ale na druhé straně méně rizikový …Při tomto přístupu nejsou zpravidla daná pevná pravidla pro celý proces a především chybí závazné termíny. Nebezpečím s tím spojené je fragmentace a rozvoj jiných distribučních technologií, respektive uživatelských platforem… Po technické stránce je většina věcí v zásadě jasná nebo už i formálně vyřešená.  Všude v Evropě se hledá přijatelná shoda a pokud možno koordinovaný postup komerčních i veřejnoprávních provozovatelů, i když chybí přidaná motivace a tlak na jiné využití uvolněných kmitočtů. Podobně jako u televizní digitalizace se proces poměrně vleče zpravidla v těch zemích, kde start digitálního DABového vysílání nastal mnohem dříve než jinde. Vždyť například i rychlý start procesu televizní digitalizace ve Velké Británii vedl nejprve ke krachu a nutnému restartu, aby skončil nakonec téměř mezi posledními západoevropskými zeměmi. O politickém vlivu na digitalizaci bych i po zkušenostech u nás lze dlouze vyprávět. V případě rádia pak máme třeba příklad ze Švédska, kde dílčí obměna vládní koalice zcela přenastavila slibně naplánovaný přechod od analogu na digitál (s mnoha až absurdními a nelogickými argumenty). V našich podmínkách se zatím nepodařilo dostat digitalizaci rádia i do politické sféry - v tom dobrém slova smyslu. ČR U nás dosud žádná odvaha začlenit digitalizaci rádia i mezi politická témata nepřišla, když je přirozeně mnoho jiných přednějších a možná i méně kontroverzních témat. Náznak ochoty řešit toto téma nebylo zatím ani v žádném z vládních programů posledních let a ani v pracovních agendách příslušných ministerstev. Jediný krok učinila vláda před lety, ale šlo spíše jen o odložení problému, když „Koncepce“ mj. zcela ignorovala mj. existenci komerčních rádií a možnosti legální digitalizace jejich vysílání - spolu s absencí elementárních pravidel či aspoň principů. Legislativa je dlouhodobě prostě „vyřešena“ časově limitovaným omezením prodloužených „analogových“ licencí (do 10. října 2025) výměnou za obecný závazek podpory digitalizace. Obecně se zdá, že nejde o úplně urgentní problém s potřebou rychlého zásadního rozhodnutí, ale přeci jen nějaká míra předvídavosti a koncepčních představ by asi byla na čase. Mezi takové kroky ale nelze plnohodnotně řadit již zmíněnou vládní „Koncepci digitalizace“ z léta roku 2016, mj. zcela ignorující existenci komerčních rádií a bez navazujících legislativních úprav. Ani současné debaty o politických programech nově tvořených vlád po loňských volbách zatím žádnou zmínku o digitálním rádiu či ambici věc systémově řešit neobsahují. Aktuálně pak diskuze o dalším postupu digitalizace v odborných kruzích jistě ovlivní i některé nedávné vlastnické změny klíčových komerčních rádií. Digitální rozhlas přitom u nás běží v různých podobách poměrně dlouho a prošel mnoha testovacími etapami až do dnešní relativně regulérní formy, byť většinově prostřednictvím veřejnoprávního vysílání. První pilotní zkušební vysílání digitálního rozhlasu bylo v Praze spuštěno již v roce 1999. V dalších letech byly spuštěny pilotní projekty – v období 2005 - 11 proběhlo několik zkušebních vysílání v Praze, Příbrami, Plzni, Brně a  na západě Čech. První licenční řízení pro DAB/DAB+/DMB pak bylo vyhlášeno v roce 2009. Řádné vysílání běželo už v roce 2010 v systému DAB a DAB+ v Praze a Příbrami a o rok později rozšířeno pro Brno, Ostravu Liberec a H.Králové. Rok 2013 i díky II. multiplexu přinesl digitální pokrytí území pro 52% obyvatel ČR. V dubnu téhož roku bylo ČRo a hlavními zástupci komerčních rádií u nás a dalších dotčených subjektů založeno DAB Forum (za pár let komerční subjekty přestali být ve Fóru aktivní). V roce 2015 představil Český rozhlas vlastní koncepci rozvoje digitálního vysílání. Za rok a půl pak schválila vláda neúplnou strategii („Návrh rozvoje zemského  digitálního vysílání Českého rozhlasu). V závěru roku 2017 signál řádného digitálního vysílání Českého rozhlasu naladí až 40 % obyvatel České republiky ve městech Praha, Beroun, Plzeň, Brno, Ostrava a jejich širokém okolí. Evropa Zahájení vývoje digitálního rozhlasového vysílání se v Evropě datuje už od roku 1980. Systém DAB byl poprvé představen v Ženevě v roce 1985 a po roce byl ve Stockholmu schválen Evropský projekt pod názvem EUREKA 147 (19 organizací s aktivním zapojením EB, ITU a ETSI). Rozhlasová digitalizace se v současnosti dává znovu do pohybu v řadě evropských státech. Dánské ministerstvo kultury počátkem letošního roku  doporučilo, aby vypínání analogového rozhlasu v pásmu VKV začalo do roku 2021. Termín je možné případně uspíšit, a to v případě, že by podíl poslechu digitálního rádia přesáhl 50 %. Norsko má již vypínání VKV vysílačů podle plánu za sebou, Švýcarsko tento krok stanovilo na období 2020 až 2024 (poslech digitálního rádia k analogu se blíží k 70%).  Ve Francii odstartovalo 20. června 2014 vysílání v T-DAB bez hlavních komerčních provozovatelů rozhlasového vysílání. Řádné digitální pozemní rozhlasové vysílání" bylo spuštěno ve III. původně televizním kmitočtovém pásmu a to zatím v oblastech velkých aglomerací (Paříž, Nice a  Marseille). Někteří broadcasteři ale považovali rozhodnutí regulačního orgánu CSA o udělení 175 licencí a spuštění digitálního  pozemního rozhlasu za protiprávní, protože tam jsou podle zastupujících právníků ekonomické a právní nejistoty. Nizozemsko sice také nemá pevný termín přechodu z analogového pásma VKV, digitalizace rádia ale běží. Nizozemský soud pak také mj. potvrdil správnost informační kampaně v zemi se stanoviskem, že „reklama není zavádějící, protože digitalizace rozhlasového éteru se odehrává po celém světě“. Pro konec analogu je i zde nutné, aby země dosáhla hranici 50 % digitálního poslechu. Předseda německé komerční rozhlasové organizace VPRT (150 členů) Klaus Schunck aktuálně varuje před norským příkladem poklesu počtů posluchačů při ukončení analogového FM vysílání ve VKV (FM).  Věří, že komerční rádio může přijmout přechod na DAB pouze tehdy, když bude poslech rádia v FM činit méně než 10%. Rozvíjí se aktivita pod sloganem „Haende-weg-von-UKW!“ Velká Británie naopak po tradičně včasném digitálním startu nakonec tempo před finišem značně zpomalila a definitivní ukončení analogu prostřednictvím stanoviska BBC rozvolnila, resp. reálně vlastně „odložila“. Bob Shennan z BBC totiž na letošní konferenci Radiodays Europe uvedl, že veřejnoprávní vysílatel „je do budoucna připraven podpořit rozvoj digitálního rádia DAB, ale není současně připraven na vypnutí vysílání v pásmu VKV (FM)…“. Poslech DABu se mezitím přiblížil na desetinu procenta k limitní 50% hranici, nutné ke stanovení finální plánu přechodu na digitální rádio. Posluchači by podle Shennana měli mít právo volby. Prezident organizace WorldDAB  Patrick Hannon  okomentoval postoj britského veřejnoprávního média BBC k budoucímu přechodu na digitální vysílání DAB “…za zcela pochopitelný a chápe ho jako běh na dlouhou trať…“. Běžme tedy dál, vytrvale…   Celý článek

IMPULS SE OHRAZUJE PROTI NEODBORNÝM INFORMACÍM V POŘADU NEWSROOM ČT24

25. dubna 2018 / Jan Mrzena
Informovat o médiích není jednoduché. Ani pro Českou televizi, která má vytvořené silné, stabilní odborné i provozní zázemí ve zpravodajství. Newsroom ČT24 občas řeší relativně jednoduchá témata, ale vzhledem k zcela odlišné praxi televizního a rozhlasového vysílání může dojít k špatné interpretaci faktů. To se podařilo i tuto neděli. Měření televizní sledovanosti a rozhlasové poslechovosti je založeno na zcela odlišných základech. Informace vyvolala ráznou reakci Rádia Impuls: "Česká televize ve svém pořadu Newsroom ČT24 vysílaném v neděli 22. 4. 2018 od 22:05 hod. na zpravodajském kanálu ČT24 uvedla nepravdivé informace, nemající oporu v uvedeném průzkumu. V reportáži věnované vlastnickým změnám v českých médiích vyvolaných prodejem rozhlasových stanic Evropa 2 a Frekvence 1 byla mylně uvedena denní poslechovost celoplošných rádií za 3. a 4. čtvrtletí 2017. Průzkum poslechovosti, tedy Radioprojekt, již 12 let realizují společně agentury Median a STEM/MARK. Dle výsledků Radioprojektu za 3. a 4. čtvrtletí 2017 byla denní poslechovost Rádia Impuls 1.028.000 posluchačů, nikoliv 818.000, jak uvádí graf pořadu Newsroom ČT24. Denní poslechovost dvojice Frekvence 1 a Evropy 2 je 1.610.000, nikoli uvedených 1.277.000 a denní poslechovost veřejnoprávních stanic je 1.500.000, nikoli uvedených 1.678.000. Další nepřesnou informací v komentáři moderátorky je označení Ivana Zacha jako vlastníka rádií skupiny Media Bohemia. Stejně tak je z profesionálního /statistického/ hlediska minimálně problematická informace o poslechovosti rádií skupiny Media Bohemia za týden, neboť je v reportáži uváděna v návaznosti na graf uvádějící denní poslechovost a divák tak logicky může srovnávat na jedné straně denní a na straně druhé týdenní poslechovost. Neodborné informace v reportáži představují i záměny termínů, např. označení „celostátní stanice“ namísto obvyklého „celoplošné stanice“. Stejně tak formulace „mají v součtu“ namísto „mají celkem“ je zavádějící, jelikož poslechovost skupiny rádií není součtem poslechovosti jednotlivých stanic, určitou část posluchačů rádia sdílejí. Výrazným zavádějícím prvkem je samotná struktura grafu, který porovnává nesrovnatelné – veřejnoprávní stanice jako celek, jednu největší soukromou celoplošnou rozhlasovou stanici a dvě další soukromé celoplošné stanice. Smysluplné by například bylo porovnání soukromých celoplošných stanic (celkem 4, celková denní poslechovost 2.425.000 posluchačů) a veřejnoprávních celoplošných stanic (celkem 8, celková denní poslechovost 1.172.000 posluchačů). " Daniel Křetínský vstoupil na rozhlasový trh. Koupil stanice Lagardere Group v zemích střední Evropy a Rumunska. To je zásadní událostí. Je nutné o ní informovat a popsat i dopady na český mediální trh.  Je tedy více než relevantní, že se jí Newsroom ČT24 věnoval. Ovšem zpracování informace nesmí být zmatečné a mělo by využívat reálná fakta. Jinak může působit (v lepším případě) nevěrohodně. Celý článek

Problémy přechodu na DVB-T2 jsou dalším důkazem chyb v systému

24. dubna 2018 / Monitor
Česká televize vydala tiskovou zprávu k náhlému odkladu a tím zmírnění dopadu přechodu na nový standard vysílání DVB-T2. „Česká televize zřejmě špatně odhadla situaci a technickou připravenost svých koncesionářů. Ti si musí navíc zákonem vynucený přechod na novou technologii zaplatit ze svého, pokud chtějí jimi povinně a pod sankcí hrazenou službu čerpat,“ uvedl člen předsednictva Strany nezávislosti České republiky Ondřej Pecák a dodal: „Je to důsledek chybně nastaveného financování veřejnoprávních médií a způsobu zacházení ČT se svými koncesionáři.“ „Zatímco první vlna přechodu analogového televizního vysílání na digitální byla nevyhnutelná, druhá vlna tzv. DVB-T2 budí i mezi odborníky značné rozpaky. Divák ČT si zaplatí vše ze svého a to nad rámec koncesionářských poplatků. Ne tak soukromé firmy s digitalizací spojené. Těm bude stát částečně hradit jejich relevantní náklady. Mluvíme zde až o miliardě korun z našich daní. Občan zaplatí vlastně vše dvakrát. To je naprosto nepřijatelné,“ komentoval stav Richard Hartmann, člen předsednictva Strany nezávislosti České republiky. „Nejdříve dětem zkomplikují sledování jejich dětského kanálu a pak rodičům dovolí, aby si za své vydělané peníze koupily novou televizi či set top box. Škoda, že neexistuje valná hromada koncesionářů. Bylo by jistě zajímavé ji sledovat. Možná je čas na nějaké jiné systémové řešení existence České televize,“ doplnil předseda strany František Matějka. Celý článek

Evropští vydavatelé vítají návrh poslance Evropského parlamentu Axela Vosse

19. dubna 2018 / Monitor
Evropské asociace vydavatelů novin a časopisů EMMA (European Magazine Media Association), ENPA (European Newspaper Publishers´ Association), EPC (European Publishers Council) a NME (News Media Europe) vydaly společné prohlášení, v němž vítají podporu práv vydavatelů v návrhu zpravodaje právního výboru Evropského parlamentu poslance Axela Vosse. Poslanec Voss minulý týden předložil kompromisní návrh úpravy článku 11 týkajícího se práv vydavatelů, který vydavatelům periodického tisku v rámci probíhající evropské reformy autorských práv garantuje exkluzivní právo k jimi vytvořenému obsahu. V posledních měsících řada výborů Evropského parlamentu schválila návrh Evropské komise na tzv. práva vydavatelů, která jsou součástí nového znění evropské směrnice o autorských právech na jednotném digitálním trhu. Hlasování o návrhu v nejdůležitějším Výboru pro právní záležitosti proběhne v červnu. Evropské vydavatelské asociace zdůrazňují, že již bylo na čase dát novinám a časopisům stejnou právní ochranu jejich obsahu, jako již dlouhou dobu užívají film, televize nebo hudební průmysl, neboť vydavatelé poskytují základní službu tím, že investují prostředky do vytváření profesionální žurnalistiky, která je nejefektivnějším způsobem, jak reagovat na polemiky a falešné informace na internetu. Je proto nezbytné bránit třetím stranám v komerčním využívání obsahu a značek novin a časopisů bez povolení a odpovídající odměny. Tento cíl směrnice v nedávné době zdůraznil ve svém projevu na londýnském knižním veletrhu místopředseda Evropské komise Andrus Ansip. K  návrhu europoslance A. Vosse uvedl prezident Unie vydavatelů T. Tkačík: „Unie vydavatelů také vítá tento legislativní návrh směřující k posílení právního postavení a jistoty vydavatelů při ochraně jimi vytvořeného obsahu, do něhož vkládají ohromné prostředky, před jeho využíváním těmi, kdo do něj neinvestují nic, ale naopak ohromné prostředky jeho využíváním získávají.“ Výkonný ředitel Unie vydavatelů V. Mach sdělil, že doufá v to, „že návrh poslance Vosse zapůsobí na naprostou většinu zemí Evropské unie, včetně České republiky, aby v rámci Rady Evropy při jednáních o návrhu směrnice také podpořily práva vydavatelů v co nejširším rozsahu“. S vyjádřeními vydavatelů týkajícími se potřeby udělení práv tak, jak jsou obsažena v článku 11 návrhu směrnice o autorských právech na jednotném digitálním trhu předloženém Evropskou komisí, se můžete seznámit zde https://vimeo.com/user83665572. Celý článek

Fake news, úřad a realita všedního dne

18. dubna 2018 / Monitor
Je tomu něco přes rok co vznikl další Úřad. Jmenuje se Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH). Úřad pracuje pod hlavičkou Ministerstva vnitra ČR a jedním z důvodů jeho vzniku bylo 'akutní nebezpečí' dezinformačních kampaní a tzv.fake news, ohrožujících naši demokratickou společnost. „Jako myslící bytosti jsme proti terorismu v jakékoliv podobě, takže by to měl být v podstatě i náš úřad. Ostatně je placený z našich daní,“ uvádí předseda Strany nezávislosti České republiky František Matějka a pokračuje: „Nicméně, bojovat proti něčemu tak těžko uchopitelnému jako jsou dezinformace, kde je důkazní nouze pravidlem, a notabene kvůli tomu zřídit nový úřad, vyvolává mnoho otazníků. Stačí se podívat na jeho dosavadní činnost.“ Celý článek

Kauza sporu René Zavorala a Janka Kroupy definitivně končí

09. dubna 2018 / Jan Mrzena
Janek Kroupa je v posledních měsících asi nejznámějším investigativním novinářem u nás. Je u všech zásadních kauz na hraně politiky a kriminální činnosti, přinesl například zásadní informace o tlaku na ministra Pelikána kvůli vydání hackera Nikulina do Ruska. Patří také do skupiny novinářů, které si zve policie k výslechu kvůli závažným kauzám, na kterých dříve pracovali. Na Českých médiích jsme především sledovali kauzu „diskuse o reportážích Janka Kroupy o hospodaření Agrofertu na pozemcích bez vlastníků a reakce generálního ředitele René Zavorala“, a to od emotivního jednání Rady Českého rozhlasu v listopadu v Českých Budějovicích, přes dramatickou situaci v rozhlasovém zpravodajství, až po politické diskuse v Senátu a Poslanecké sněmovně. Na březnovém zasedání Rada Českého rozhlasu řešila stížnosti posluchačů, které v té souvislosti dostala. Stížnosti jen dokreslily groteskní absurditu této kauzy. Situace se v Českém rozhlasu mezitím stabilizovala. Celý článek

Analýzu „zpopularizovanou“ Milošem Zemanem už řeší generální ředitel ČT a rektor UK

05. dubna 2018 / Jan Mrzena
Generální ředitel Petr Dvořák informoval Radu České televize o schůzce s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou a děkankou Fakulty sociálních věd UK Alicí Němcovou Tejkalovou. „Věnovali jsme se mimo jiné analýze předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu v roce 2016. Spolu se šéfredaktorem zpravodajství Petrem Mrzenou jsme zástupce univerzity upozornili na hlavní odborné nedostatky zveřejněného materiálu. Současně bylo domluveno uspořádání pracovního setkání zástupců Fakulty sociálních věd UK a zpravodajství České televize. O výsledku tohoto setkání budu Radu ČT informovat na některém z příštích zasedání,“ uvedl Petr Dvořák. Co je důvodem k dalšímu kolu jednání o analýze předvolebního vysílání ČT v roce 2016 není zcela jasné. Pokračuje tak diskuse akademiků a vysílatele nad analýzou, kterou „zpopularizoval“ ve svém inauguračním projevu prezident Miloš Zeman. Rozpoutal tak dramatické reakce zastánců i odpůrců veřejnoprávního vysílání v České republice. Celý článek

Analýza RRTV rozpoutala diskusi mezi ČT a FSV UK

27. března 2018 / Jan Mrzena
Žádná analýza předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu nevzbudila v posledních letech takový rozruch, jako ta, kterou použil Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu. Vracet se k projevu smysl nemá, názory prezidenta na veřejnoprávní média jsou dlouhodobě známé. Následné reakce zastánců či odpůrců České televize budou média popisovat a komentovat do té doby, dokud nějaké reakce budou. Analýza sama neobnáší spor o veřejnoprávní vysílání. Ale zásadní jádro problému dokresluje. Spor je o tom, jak v praxi aplikovat a posuzovat „objektivitu a vyváženost“, kterou od televizí i rádií vyžaduje zákon. Pohled odborného pracoviště Univerzity Karlovy a pohled České televize se diametrálně liší. Zatímco Český rozhlas vzal analýzu spíš jako inspiraci, Česká televize hájí své hradby. Příběh analýzy ještě neskončil. Česká televize na ní reagovala na začátku ledna, o tři týdny později na její reakci reagovala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (dopisem tehdejšího děkana Jakuba Končelíka). Dopis při veřejném slyšení kandidátů do Rady Českého rozhlasu rozdal přítomným poslancům mediální analytik Jan Křeček (hlavní řešitel analýzy). O finalistech volby hlasuje volební výbor právě dnes. Dopis také se zpožděním dostala Rada České televize. Ta bude dnes před volebním výborem obhajovat své výroční zprávy z roku 2016. Stojí tedy za to, zrekapitulovat průběh událostí a dopsat to, co ještě zveřejněno nebylo. Celý článek

Vyjádření Fakulty sociálních věd UK k reakci České televize na analýzu vysílání před volbami 2016

27. března 2018 / Jan Mrzena
Žádná analýza předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu nevzbudila v posledních letech takový rozruch, jako ta, kterou zpracoval CEMES pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Řešila předvolební vysílání České televize a Českého rozhlasu v roce 2016. Analýza sama neřeší spor o veřejnoprávní vysílání. Ale zásadní jádro celého problému přesto dokresluje. Spor je o tom, jak v praxi aplikovat a posuzovat „objektivitu a vyváženost“, kterou od televizí i rádií vyžaduje zákon. Pohled odborného pracoviště Univerzity Karlovy a pohled České televize se diametrálně liší. Zatímco Český rozhlas vzal analýzu spíš jako inspiraci, Česká televize hájí své hradby. Vše se odehrálo před inaugurací prezidenta Miloše Zemana, který několik vět z analýzy použil ve svém projevu. Co následovalo je dostatečně známo. Příběh analýzy však ještě neskončil. Česká televize reagovala na začátku ledna, o tři týdny později na její reakci reagovala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (dopisem tehdejšího děkana Jakuba Končelíka, je adresován řediteli zpravodajství ČT Zdeňku Šámalovi). Dopis při veřejném slyšení kandidátů do Rady Českého rozhlasu rozdal přítomným poslancům mediální analytik Jan Křeček (hlavní řešitel analýzy). Dopis se zpožděním dostala i Rada České televize.  Jeho plné znění : "Vážený pane řediteli, dovolte, abych v reakci na Váš dopis ze dne 9. ledna 2018, ve kterém jste mne vyzval k vymezení oficiálního stanoviska Fakulty sociální věd UK k závěrům, které Česká televize učinila v souvislosti s Analýzou předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu (Krajské a senátní volby 2016), kterou zpracovalo Centrum pro mediální studia (CEMES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (dále též jen Analýza), uvedl následující: Výzkumné pracoviště CEMES získalo zakázku na zpracování Analýzy ve veřejné soutěži, o jejíž výsledcích jsme byli informováni 14. června 2016. Návrh smlouvy, předložený mi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), jsem následně podepsal 21. června 2016. První návrh hotového díla jsme odevzdali 3. dubna 2017, druhý 29. dubna 2017, hotové dílo se zapracovanými připomínkami jsme předali objednateli 7. června 2017 (včetně doprovodného dokumentu, v němž byly shrnuty všechny připomínky zadavatele spolu s odkazy, na kterých místech finálního díla jsou tyto připomínky zohledněny a zapracovány). Po zapracování dalších dodatečných připomínek 19. června již RRTV neshledala na Analýze žádné vady dle čl. 5 Smlouvy, potvrdila převzetí hotového (a tedy bezvadného) díla 20. června 2017, obratem proplatila vystavenou fakturu, Analýzu zařadila na své zasedání 29. srpna 2017, kde všemi hlasy pro odhlasovala, že se s Analýzou bez dalšího opatření seznámila. Shrnu-li: V procesu zadání zakázky, v jejím průběhu a v otázce posouzení kvality díla zadavatelem, tedy RRTV, neshledávám žádných pochybností. K Vašim připomínkám: tři z deseti Vašich hlavních připomínek, které uvádíte ve svém dopise (a následně rozvádíte v přiloženém materiálu), by bylo vhodnější adresovat spíše objednateli Analýzy, tedy RRTV. Ve Smlouvě (Čl. 1, odst. 4 a 5) a jejím Dodatku č. 1 (Čl. 1, odst. 2) byly jasně specifikovány programy, pořady, období a časy k analýze, a právě proto by tedy objednatel byl vhodnějším adresátem připomínek č. 5, č. 8 a č. 9 (označme je proto „připomínkami se špatným adresátem“). V této souvislosti – předpokládám, že souladně s Vámi – soudím, že by bylo vhodné jejich obsah promítnout do smluvních zadání budoucích analýz (nejen) předvolebního vysílání. Se specifiky zadání a objednatele Analýzy souvisí i Vaše připomínka č. 4 – jestliže RRTV jako orgán státní správy zadává Analýzu za účelem zjistit, nakolik vysílání odpovídalo zákonným normám (viz. Čl. 1, odst. 2 a 3 Smlouvy a dále od str. 3 Analýzy), pak závěr Analýzy poukazuje právě a zejména na ty výsledky, které by mohly indikovat možné odchýlení od zákonných norem. Druhou skupinu Vašich připomínek mi dovolte shrnout pod označení „metodologické návrhy“. S objednatelem (viz. Čl. 1, odst. 2 a 3 Smlouvy) i autory Analýzy (od str. 3 Analýzy) se shodujete v tom, že klíčovým požadavkem pro výkon (a následnou kontrolu) veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání (resp. dosahování objektivity a vyváženosti ve zpravodajském a politicko-publicistickém vysílání) je odst. 3 § 31 zákona č. 231/2001 Sb., tedy že: (3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysíleného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě. Podržené pasáže přehledně vyznačují tři klíčové oblasti, od kterých se odvíjí metodologické uchopení a interpretace zmíněného paragrafu. Zatímco první oblast, celek vysílání (základní, příp. výběrový soubor analyzovaných obsahů) souvisí, jak již bylo zmíněno, se zadáním Analýzy, která jej diskutuje od str. 4 a dospívá k momentálnímu řešení tamtéž, u zbývajících dvou je situace složitější. Jednostranné zvýhodňování (přidělování prostoru) diskutují autoři od str. 15, reálné vyčíslování (faktor relevance) od str. 6, kde taktéž podotýkají, že situaci komplikuje fakt, že dosavadní (česká) analytická praxe byla v tomto nedostatečná. Analýza však sama opakovaně upozorňuje (např. na str. 11), že nabízí první uchopení jako obohacení české analytické praxe, které logicky musí být dále diskutováno, kriticky vyhodnocováno a doplňováno. V této souvislosti děkuji za Vaše připomínky č. 1, 2 a 10, které mohou toto žádoucí metodologické zpřesňování obohatit. Připomínka č. 1 obsahuje úvahy/návrhy o tom, jaké parametry musí splňovat organizace, jejíž data budou dílčím způsobem využita pro výpočet faktoru relevance. Kolegové vzali data tří, Vy zpochybňujete zařazení jedné. Jelikož jste provedli zpětný přepočet, soudím, že jste dospěli ke stejnému závěru, jako my: kdybychom data STEMu vynechali, výsledný faktor by to změnilo nepatrně a výsledky, resp. vyznění Analýzy vůbec. Probíhající odborná debata o Analýze se dokonce zdá směřovat k závěru, že by stačil volební model jen jedné agentury, doplněný o průzkum volebního potenciálu (přijatelnosti stran) jiné agentury. Připomínka č. 2 přináší zamyšlení nad limity zvolených parametrů indikování jednostranného zvýhodňování. Zatímco Vy zřetelně zpochybňujete jeden přístup (celková délka) a preferujete druhý (celkový počet), Analýza opakovaně staví na jejich kombinaci. Věta ze str. 17 („Jan jsme již dříve uvedli, klíčovou veličinu délka promluv je nutno korigovat srovnáním s jejich počtem.“) se v různých variantách objevuje při interpretacích dílčích zjištění a další práci s nimi. Toto je jeden z důvodů zavedení pokročilých statistických metod při zpracování dat – tyto pasáže Analýzy Vaše reakce ovšem pomíjí (viz např. regresní analýzu vztahu mezi délkou promluv a jejich počtem ve zpravodajství ČT na str. 18 – 19.). K výtce o obtížné ovlivnitelnosti délky promluv u živých rozhovorů – zde se po mém soudu nejedná o problém metodologicko-analytický (analýza obsahu z podstaty musí být vztažena k odvysílanému obsahu), ale o výzvu na straně vysílatele. Netroufám si tedy reagovat jinak než v rovině osobního náhledu a v této rovině konstatuji, že v mých očích 1) délku promluv ovlivnit (byť jistě ne dokonale) lze, 2) živě vysílané rozhovory jsou je jednou z částí celku vysílání, a hlavně 3) Analýza (a zákonné požadavky, ze kterých vychází) se vztahuje právě k celku vysílání, a jestliže si skutečně některé politik/subjekt „uzurpuje“ více času, než mu bylo přiděleno, je v silách vysilatele toto zohlednit (například při frekvenci jeho zvaní do dalších pořadů). V připomínce č. 10 uvádíte, že „autoři ve své analýze úplně opomenuli faktor odmítání účasti ve vysílání“. Tento faktor autoři v Analýze diskutují na st. 60-62. K odmítání účasti mi dovolte doplnit, že je to jev obsahovou analýzou zachytitelný jen v případě jeho explicitního uvedení. Domnívám se, že tento faktor nemůže být použit k paušálnímu odmítnutí využitelnosti kvantitativního analyzování stranění v mediálních obsazích. Dvě další připomínky se věnují kvalitativní analýze, resp. jejímu založení na údajně „neprůkazné a zavádějící kvantitativní analýze“ (připomínka č. 6) a „tendenčnímu až lživému výběru“ výstupů politiků (připomínka č. 7). Kvalitativní analýza je zde metodou doplňkovou (což je metodologický přístup běžný, při takto velkém objemu vstupního materiálu dokonce i nutný, diskutujeme na str. 10), pravidla pro výběr konkrétních pořadů pro zpracování touto metodou jsou uvedena na str. 21 a na následujících stranách 22-25 pak průkazně uplatňována a náležitě komentována. Vaši hypotézu o „tendenčnosti výběru“ proto musím odmítnout. S hypotézou o „lživém“ výběru to udělat nelze, neboť žádný výběr nemůže být ze své podstaty ani pravdivý, ani lživý. Některé z posledně jmenovaných připomínek by tak šlo zařadit i pod třetí a poslední označení – nezvěme tuto skupinu „připomínky neprůkazné“. Z Vašich deseti připomínek tak zbývá vypořádat ještě připomínku č. 3, v níž jste se pustili do přepočítávání našich dat a tvrdíte, že jste nalezli chybu u výsledků podreprezentace ostatních stran (Ostatní). Zde se jedná o neporozumění/chybu na Vaší straně. Zatímco Vy označujete a dále počítáte za Ostatní všechny strany mimo šest dříve uvedených hlavních stran (ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL), autoři v komentáři k Vámi napadanému grafu jasně uvádějí, že zde kategorie Ostatní označuje pouze Zelené, Piráty, SPD-SPO a Úsvit, tedy strany, kterým byl přidělen alespoň nějaký prostor pro promluvy (a dále uvádějí, že ostatní mimoparlamentní strany bez vteřiny promluv mezi Ostatní nepočítají). Je však třeba současně přiznat, že k Vaší připomínce č. 3 mohla přispět neobratná formulace autorů, která unikla kontrolnímu expertnímu čtení i dvojnásobné jazykové korektuře – v případě podreprezentací by bylo lépe interpretace opírat o poměrová (kolikrát byla podreprezentace nižší, A:B) než procentuální (o kolik procent byla nižší, A%) vyjádření. Vážený pane řediteli, rozhodně a s plným přesvědčením se hlásím k závěru Vašeho dopisu, v němž vysoce hodnotíte vzájemné vztahy obou našich institucí. Plně souhlasím s Vašimi slovy, že naše vzájemná spolupráce (v atmosféře vzájemného respektu) přináší mnoho dobrého. Do této množiny si dovoluji zařadit i Vámi kritizovanou analýzu (jakkoliv nebyla zpracována na objednávku ČT). Na základě vlastní dlouholeté osobní zkušenosti Vás mohu ujistit, že všichni pedagogové mého domovského Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK i jeho Centra pro mediální studia vždy měli na paměti nezastupitelnou roli České televize a Českého rozhlasu ve veřejné debatě a demokratickém životě České republiky vůbec a veškeré své pedagogické i výzkumné konání vždy orientovali ve prospěch těchto médií – s cílem posílit jejich nezávislost a kvalitu jimi poskytované veřejné služby. Věřím, že i Česká televize může, tak jak to již dříve učinilo vedení Českého rozhlasu, s výsledky Analýzy pracovat při úvahách o vylepšování zpravodajství dle příslušných zákonných norem. Stejně tak mohou moji kolegové pracovat s věcnými a korektně formulovanými připomínkami při své další práci. Současně jsou připraveni výsledky své Analýzy představit na případném odborném semináři, či jiné podobné příležitosti. S pozdravením Jakub Končelík, děkan"         Celý článek