logo Facebook
i slova jsou činy

Jiří Srstka: POLITICI SE BOJÍ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ A INTERNETU JAKO ČERT KŘÍŽE

04. února 2019 13:00

V červnu má podle legislativního plánu vlády předložit ministr kultury Antonín Staněk věcný záměr zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře. O tom, jak nahradit stávající příspěvkové jiným typem organizace navázané na veřejné rozpočty přemýšlí ministři kultury už přes dvacet let. Za tu dobu vznikly dva konkrétní návrhy – první díky emeritnímu řediteli Národního divadla Jiřímu Srstkovi, druhý díky iniciativě exsenátorovi Jiřího Šestáka. „Tehdejší ministr Pavel Dostál to celé vetoval a hodil pod stůl. Mohli za to i žurnalisté,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Jiří Srstka. „To je takový ten normální běh, že žurnalisté (ne všichni) na tom hledají nějaké skandalózní prvky.“ Jaký byl další osud záměru? Jak intenzivně jej ministerstvo řešilo? Je ministr kultury Antonín Staněk schopný vnímat a prosazovat potřeby resortu?

Docent Právnické fakulty Univerzity Karlovy Alešem Rozehnalem před časem pro Česká média uvedl: „Autorský zákon je zastaralý. Autorské právo nedokázalo chytit krok s tím mohutným technologickým rozvojem. Vychází ze zásad konce devatenáctého století.“ Může za to zákon anebo politická vůle tvořit jasné, čitelné a vymahatelné zákony? „Autorské právo za nic nemůže. Problém spočívá v tom, že ochrana autorských děl se vždycky odráží v kopírování a technologiích, které ho provádějí,“ vysvětlil ředitel Divadelní a literární agentury Jiří Srstka. „Pochopitelně by se to dalo vymyslet. Ale chybí tomu tak zvaná politická vůle, aby se udělal razantní krok, aby nešlo o žádné příštipkaření a bastlení, jak tomu doposud je. Politici se bojí autorského práva, respektive sociální sítí nebo internetového prostředí jak čert kříže!“

Několik let vzniká evropská směrnice o autorském právu – o její podobu se vedou líté boje i u nás. Zatímco například Unie vydavatelů a jiní producenti obsahu potřebují zajistit, aby jejich licenční práva neinkasoval někdo jiný, zastánci svobodného internetu bojují proti jeho potenciální cenzuře. Spor se vede hlavně o články 11 a 13. „Je tam obrovská vůle to dotlačit do konce. Osobně si ale myslím, že z toho vypadne bezzubá pryžová gumová směrnice,“ uvažoval profesor Srstka. „Evropská komise vždycky říká, že to musí být všechno vyvážené a tak…to je ale v přímém rozporu s právem jako takovým, protože právo má mít, myslím si, příkazní charakter. Tam není mnoho co vyvažovat. Je tam spousta lobbystických tlaků a vyvažování. Oni se to snaží pořád dát jako dohromady tak, aby to jen málo uráželo tuto, ani druhou stranu. To nemůže dopadnout jinak než špatně,“ předpokládal Jiří Srstka a dodal, „potom se otevře veliký prostor národním státům, členům EU, aby směrnici rozdílným způsobem naharmonizovaly do národních autorských zákonů. Takže u takového média jako je internet se dočkáme toho, že v každé zemi to bude trošku jinak.“ I českého ministra kultury Antonína Staňka implementace směrnice do české legislativy evidentně čeká.

Celý rozhovor můžete otevřít zde!